|
|
Performance art jako hraniční forma uměleckého projevu
Vatulíková, Andrea ; Daněk, Josef (oponent) ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Chamonikolasová, Kaliopi (vedoucí práce)
S přihlédnutím k oboru performativních studií vycházím z předpokladu, že oblast umění nazývaná jako „performing arts“ prodělala v průběhu 20. století řadu reforem, díky kterým je dnes prakticky nemožné stanovit jasné hranice mezi divadlem, tancem a performance art. Zabývám se proto jejich společným základem, který nazývám bodem nula a který mi umožňuje zkoumat výrazové prostředky lidského těla a časo-prostorovou dimenzi živé akce. Bod nula je lokalizován v pánevní oblasti těla a představuje centrum stability, rovnováhy a životní energie. V práci se pak zaměřuji na analýzu fyzických tréningů, které s tímto bodem v rámci divadla, tance a performance art pracují. Základním výstupem této práce je potom analýza těla a tělesnosti jako kulturně kódovaného konstruktu a popis praktické části dizertace zaměřený na realizaci sympozia bod nula
|
|
|
Kulturní paměť a městský prostor Vršovic
Sekyra, Daniel ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturní pamětí a městským prostorem pražské čtvrti Vršovice. Práce se věnuje Vršovicím jako celku, představí se v ní Staré a Nové Vršovice včetně jednotlivých vybraných míst. Vršovice se rozvíjely hlavně v 50. a 60. letech 20. století, kdy v Praze vznikala nová sídliště a plánování městského prostoru bylo po válečných letech ve velkém rozmachu. Práce se zabývá tématem paměti a tím, jak se tento fenomén projevuje v kultuře a historii. Sleduje několik důležitých míst a staveb, které hrály významnou roli v kulturní paměti a v budování identity obyvatel, a jak tato místa ovlivnil čas a změny ve společnosti. Sleduje rovněž o jak velké změny šlo a jak se tato místa změnila fyzicky. Soustředí se především na oblast Nových Vršovic. Hlavním důvodem je větší dynamika změn v této oblasti. Dalším důvodem je skutečnost, že oblast Starých Vršovic již byla předmětem mnoha studií a knižních titulů. V tomto směru Nové Vršovice zatím o něco zaostávají, a já bych rád přispěl právě do studia Nových Vršovic. Městský prostor je spolu s kulturní pamětí hlavním tématem této práce. Kulturní paměť je poměrně nová vědecká metoda, která nám pomůže tyto změny pochopit. Klíčová slova: paměť, kulturní paměť, historická paměť, městský prostor, urbanismus, Vršovice
|
|
| |
|
|
"Bouřlivé devadesátky" v Rusku: současný pohled na film Bratr (1997)
Stepanova, Liubov ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
NÁZEV: "Bouřlivé devadesátky" v Rusku: současný pohled na film Bratr (1997) AUTOR: Bc. Liubov Stepanova KATEDRA (ÚSTAV) Studijní obor Historické sociologie ŠKOLITEL: Mgr. Alena Marková, Ph.D. ABSTRAKT: Předkládaná diplomová práce se zabývá dobovou kinematografií jako artefaktem, který ovlivňuje proces formování kulturní paměti současné mládeže. Hlavním cílem práce je odhalit, jak současná mládež zahrnuje dobovou filmovou tvorbu do své kolektivní kulturní paměti. K tomuto účelu byl vybrán dobový film Bratr (1997), který byl natočen v devadesátých letech a zakomponoval vybrané období do svého kinematografického prostoru. Devadesátá léta jsou diskusním prostorem v ruské kolektivní paměti, protože tehdejší kontroverzní historické události stále ovlivňují ruskou současnost. Kulturní narativ o devadesátých letech působí na nejednoznačných výkladech, které jsou občas ovlivněny současnými politickými a mediálními institucemi. Z těchto důvodů procesy formování kulturní paměti mladé generace o devadesátých letech v Rusku jsou relevantním vědeckým prostorem pro daný výzkum. Teoretická část daného výzkumu popisuje filmovou tvorbu jako nástroj formování kulturní paměti, a také obsahuje krátký přehled historického kontextu zkoumaného období. Empirická část zahrnuje proces provádění rozhovorů, jejich přepisy a podrobné...
|
|
|
Jedno téma, dvě reakce? Židé a šoa v československé a rakouské kulturní paměti ve světle Eichmannova procesu
Heroldová, Karolína ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Mikulová, Soňa (oponent)
Práce se zabývá tématem prezentace židovských obětí a šoa v Československu a Rakousku na začátku šedesátých let, kdy se v Jeruzalémě odehrával proces s Adolfem Eichmannem. Cílem práce je zjistit, do jaké míry a jakým způsobem tento proces ovlivnil prezentaci židovských obětí v kulturních pamětech, resp. v politikách minulosti v obou společnostech a tyto změny porovnat. Díky tomu je tak možné odhalit nejen rozpory, ale i podobnosti mezi poválečnou pamětí dvou společností, které se na první pohled zdají naprosto rozdílné až nesrovnatelné, protože je od sebe odděluje "železná opona". Zpracování tématu je dvoufázové. V první fázi je nastíněna situace v Československu a v Rakousku v poválečném období až do začátku šedesátých let, která čtenáři ukazuje, s jakými "stereotypy" a s jak nastavenou politikou minulosti vcházely obě společnosti do doby, ve které vypukl proces s Eichmannem. Ve druhé fázi je provedena analýza tisku, konkrétně zpráv z vybraných československých a rakouských deníků, týdeníků a měsíčníků. Ta jde od obecného k velmi konkrétnímu, takže nastiňuje jak širší reakci na proces, tak hledá jak odpovědi na uvedené otázky. Analýza je vyhodnocována průběžně, ať už v textu nebo v určených částech kapitol, v závěru práce je však zařazeno její celkové shrnující vyhodnocení a samozřejmě závěry, které z něj...
|
|
| |
|
|
Figury a stopy paměti. Proměny dynamiky kulturní paměti ve vztahu k vizuální kultuře
Průchová, Andrea ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent) ; Reifová, Irena (oponent)
dizertační práce Práce se zabývá vizuálním obsahem médií oficiální paměti, konkrétně vizuálním materiálem dějepisných učebnic a výstavní expozicí Národního muzea. Zkoumá formální i obsahové rysy zobrazování čtyř klíčových událostí moderních československých a českých dějin, jež vstoupily do povědomí široké veřejnosti jako "osmičkové" události; tj. založení Československa (1918), podpis mnichovské dohody (1938), komunistický převrat (1948) a invazi vojsk Varšavské smlouvy (1968). Způsoby zobrazování těchto událostí navíc vztahuje k problematice politické tranzice roku 1989. Pomocí smíšeného výzkumu zkoumá vzorek učebnic vydaných během komunistického období (1967, 1973, 1982, 1983, 1983), postkomunistické éry (1995, 1996, 1999, 1999, 2000, 2009, 2011) a exponátů pocházejících ze stálé výstavy Křižovatky české a československé státnosti (otevřena 2009). Ve svých závěrech práce představuje 34 vizuálních paměťových figur vážoucích se k zobrazování zvolených historických událostí. Poukazuje na cirkulaci těchto výjevů mezi médiem učebnice a historické expozice, čímž navazuje na dynamické pojetí paměti rozpracované v teoretické části práce. Nachází rozdíly, avšak i shody v obsahovém pojetí obrazové reprezentace moderních dějin dějepisnou didaktikou komunistického a postkomunistického období a označuje...
|
|
|
Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství
Krčmářová, Jana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Krčmářová Jana 2015 Název: Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství Abstrakt: V rámci tradice současné historické a ekologické antropologie se práce věnovala rekonstrukci procesu proměny jednoho z klíčových komplexních lidských ekologických vztahů - zemědělství, v modernizaci. První známky proměn se kladou do Anglie 16. století, avšak postupně se rozšířily po celém světě a do určité míry stále probíhají. Práce se proces modernizace zemědělství pokusila zachytit ve světle jeho lokálního průběhu v České republice a v souvislosti s procesy probíhajícími v rámci tzv. kulturní paměti. Ustavování moderního průmyslového zemědělství bylo popsáno jako zapomínání dosud užívaného zemědělského vědění v průběhu aplikace nové ideové formy zemědělství na současný zemědělský ekosystém. Nová forma vycházela z principů moderní ekonomie a přírodních věd a nabídky nových technologií a snaha o její prosazení vychází od odborných a ekonomických elit a státu. Byla nasouvána na biokulturní systém- krajinu obhospodařovanou ve většině případů již tisíce let přítomným místním obyvatelstvem. Dialektický vztah mezi touto novou formou, její aplikací a "materiálem"- někdejším zemědělským ekosystémem včetně jeho obyvatel, se, jak je ukázáno byl asymetrický...
|
|
|
Palimpsest a intertextualita v antropologicko-etnologické analýze městského prostoru
Ondrák, Vít ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato práce nesoucí název Palimpsest a intertextualita v antropologicko-etnologické analýze městského prostoru se věnuje zkoumání městského prostoru z hlediska metaforického pojetí pojmu text, intertext a palimpsest. Pomocí rozšíření významu pojmu text z původního úzkého pojetí v rámci literární vědy na širší vrstvy skutečnosti se naskýtá možnost aplikovat jej na městský prostor, a ten následně jako městský text číst. Vzhledem k tomu, že urbánní prostředí se skládá z mnoha vrstev, stává se zajímavým řešením pro jeho komplexní uchopení využít pojem palimpsest, případně intertext. První teoretická část si klade za cíl tyto pojmy vysvětlit. Druhá teoretická část se věnuje antropologickým a etnologickým přístupům k městskému prostoru, přičemž zásadní se pro ni stává perspektiva jednotlivce, jenž prochází městem a nechává jej na sebe působit. Obsahem třetí, aplikované části je potom konkrétní prostor Nuselského údolí a jeho bezprostředního okolí, v rámci kterého jednotlivec rozehrává hru mezi prostorem a svým vnímáním. Jednotlivé vrstvy tohoto prostředí jsou zkoumány z perspektivy pojmů a antropologicko-etnologických přístupů, které však neposkytují úplnou a vyčerpávající analýzu daného území. Což však není cílem. Naším cílem je poukázat na možnosti takového zkoumání a zároveň k němu na základě syntézy...
|
|
|
Proměny v zobrazování Sametové revoluce v rámci české filmové tvorby
Peřinová, Eliška ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Moskvina, Yuliya (oponent)
Tato práce je zaměřena na výzkum obrazu Sametové revoluce v rámci české filmové tvorby. Na tuto problematiku nahlížím skrze teorii kolektivní paměti. Konkrétně se z metodologického hlediska nejvíce opírám o studii Kulturní paměť a film: Jak se měnil obraz poválečného odsunu v české filmové tvorbě, kterou provedla Irena Řehořová. Pomocí kvalitativní obsahové analýzy se na třech vybraných filmových zpracováních, z nichž každé reprezentuje určité časové období, snažím identifikovat, skrz jaké dominantní výrazové prostředky je koncept Sametové revoluce v jednotlivých časových obdobích reprezentován a jaký obraz této historické události se tvůrci jednotlivých filmových zpracování snaží divákům předat. Zároveň se zajímám i o to, jakého přijetí se těmto filmům dostává u kritické i divácké veřejnosti, abych si tímto způsobem ověřila, jak česká společnost na filmy prezentovaná ztvárnění Sametové revoluce nahlíží. Má práce je rozdělena na pět částí. V první, teoretické části se věnuji teorii kolektivní paměti s přihlédnutím k českým specifikům a nedokumentárnímu filmu jako médiu kolektivní paměti. Následuje kapitola stručně popisující historický kontext Sametové revoluce a její dnešní postavení v diskurzu české společnosti. Poté je zde metodologická část, zabývající se metodologickým zpracováním mého výzkumu....
|
host ::
RSS.